- Podle pověsti se na hradě Bouzov narodil král Jiří z Poděbrad. Pravdou je, že zde jeho otec Viktorín skutečně sídlil, takže jde o reálný podklad.
- Obec Bouzov získala roku 2002 ocenění Vesnice roku 2002 Olomouckého kraje.
- Roku 1643 se Švédové pokusili hrad Bouzov dobýt – nepovedlo se.
- Během třicetileté války sloužil hrad jako vězení pro švédské vojáky.
- Arcivévoda Evžen Habsburský podnikl náročnou rekonstrukci trvající patnáct let a utratil dvacet miliónů zlatých.
- Za druhé světové války daroval Hitler hrad Bouzov Himmlerovi, usídlil se tady přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko.
Pohádkový Bouzov
Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan.
Kopretiny pro zámeckou paní napsal Stanislav Rudolf. Jde o autora oblíbených dívčích románů a komediální příběh z letních prázdnin, o tak trochu praštěných holkách, se točil v roce 1981. Hlavní roli zde měl hrad Bouzov, dále Sylva Julinová, Jan Hartl, František Husák a Zdena Hadrbolcová.
V režii Vojtěcha Štursy se točila na Bouzově i pohádka Třetí sudička (1986) a hned v roce 1987 oblíbená pohádka o mladém ševcovském tovaryši Jírovi a vysvobozené princezně s názvem O princezně Jasněnce a létajícím ševci s Michaeou Kuklovou a Janem Potměšilem v hlavních rolích. Rok 1990 byl plný filmování – natáčela se zde pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena a nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek.
Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh, který má několik částí – o princezně Fantaghiro. Objevují se zde i čeští herci. Němečtí filmaři zde točili Loupežníka Hotzenplotze a další česká pohádka, která zde vznikla se jmenovala Rumplcimprcampr.
Jako poslední zmíním dramatický film z válečného období Krev zmizelého, který režíroval Milan Cieslar. Na hradě Bouzov se natáčel během roku 2004. A tato přehlídka není vůbec konečná, jak sami vidíte, neustále se hradu Bouzov svěřují nějaké velké role.
Historický areál v podhradí Bouzova
Areál historické zábavy se nachází v podhradí bouzovského hradu. Jedná se o ojedinělé zařízení na ploše 5000 m2, které přináší historicky laděné zábavně naučné programy pro malé i velké a kde se můžete seznámit s historií nejrůznějších středověkých zbraní.
Vyhlídkový Trojský kůň neřehtá
Dominantou areálu je obrovská dřevěná stavba koně. 15 m vysoký a 55 tun těžký „Trojský kůň“ představuje základ expozice válečných strojů. Jeho útroby jsou přístupné a ukrývají výstavku kreseb s historickou tématikou. Je také možné vystoupat do koňské hlavy na vyhlídku umístěnou ve výši 14 metrů.
Výstřely můžete slyšet na vlastní uši
V rámci programu „Toulky do minulosti“ si můžete prohlédnout válečné nástroje a palné středověké zbraně a „na vlastní uši“ zažít ukázky výstřelů. Husí kůži po těle vám určitě naženou vystavené mučící nástroje. Součástí areálu je expozice středověkých válečných strojů, palných zbraní, střelnice, ale také dětské hřiště mající podobu dřevěného hradu a mnohé další. Dozvíte se spoustu informací o válečných strojích a podstatu fungování si u některých z nich můžete vyzkoušet. Vrhací prak či třeba šípomet, které jste zatím znali jen z filmů a knih, uvidíte na vlastní oči. Značná část je věnována zbraním husitským a jsou připraveny ukázky výstřelů z píšťal, hákovnic a houfnic. Z historie husitského válečnictví se tady dozvíte mnoho zajímavých i neobvyklých informací.
V centru areálu se rozkládá amfiteátr se zastřešeným hledištěm a krytým pódiem. Protože vše se tady nese v duchu středověku, ani výzdoba amfiteátru není výjimkou. Děti a zejména páni kluci si tu přijdou na své. Užijí si totiž napětí při rytířských turnajích a unikátní pasování na rytíře. Na malé děti čeká dřevěný hrad, skluzavky a houpačky, ty větší zase zaujme maxi Člověče, nezlob se! Samozřejmě tu nechybí dobré občerstvení a domů můžete odnést některý z pěkných suvenýrů.
Bližší info: http://galeriebouzov.webpark.cz/
Sklářská minihuť
Hrad Bouzov patří k našim nejmalebnějším historickým objektům. V jeho podhradí se rozkládá zajímavý historický areál, jehož součástí je také minihuť Bouzov, nazvaná „Galerie v podhradí“.
Skleněná krása vzniká za pomoci historických výrobních postupů
Zatímco pohádkový hrad Bouzov a ojedinělý historický areál s obrovskou dřevěnou sochou Trojského koně vysokou 15 metrů a vážící 55 tun, expozicí zbraní a celou řadou zábavně-naučných programů s historickou tématikou pro děti i dospělé žije zejména v letním období, zdejší minihuť je v provozu pouze v zimě.
Repliky historického skla vyrobené středověkou metodou
Skláři vyrábí hutní technikou dekorativní sklo, například skleněná zvířátka a těžítka. Ruční metodou zhotovují repliky historického skla a to podle způsobů, které se pro jeho zpracování užívaly ve středověku. Z této minihutě tak pochází mimo jiné nazelenalé sklo s bublinkami, tak zvané „lesní sklo“, které za svou podobu vděčí právě výrobnímu postupu. Není bez zajímavosti, že v době středověku byly pece vytápěny bukovým dřívím a jejich teplota dosahovala kolem 1000 °C.
Kontakt
Tel.: +420 585 346 116
E-mail: galerie_bouzov@quick.cz
http://galeriebouzov.webpark.cz/
Kostel sv. Gotharda
V Bouzově je jeden z několika kostelů u nás, které jsou zasvěcené sv. Gothardovi, benediktinskému opatovi, patronovi zedníků a pomocníkovi proti revmatismu, dně, dětským nemocem a těžkým porodům.
Kdy objekt vznikl, není zcela jasné. Byl vystavěn jako goticko-renesanční kaple pravděpodobně kolem roku 1540, avšak některé prameny uvádí, že pochází nejpozději z počátku 14. století, tedy z doby, kdy vznikl zdejší hrad. Než kostel získal podobu, ve které jej známe dnes, byl postupně několikrát přestavěn. Při výkopových pracích byla v přední části kaple objevena hrobka s množstvím kosterních ostatků, jejichž stáří bylo odhadnuto na 200 – 300 let. V kapli byla nalezena též hrobka tří bouzovských pánů z Bergů.
Interiér kostela tvoří nejedna zajímavost
Kostel je jednolodní stavbou s boční kaplí, v jejíž předsíni je umístěn reliéf Panny Marie. U hlavního vchodu stojí misionární kříž z roku 1854. Interiér kostela je velice působivý. Lavice, ohradní zeď a zpovědnice z dubového dřeva byly pořízeny v roce 1782, krásné bílo-modré mramorové dláždění pochází z roku 1885. Hlavní volně stojící oltář je z jedné části zděný, z druhé dřevěný. Obraz sv. Gotharda je rokokový a jeho autor není znám. V kapli se nachází oltář s obrazem Božského Srdce Pána Ježíše, naproti hlavní dveřím si můžete prohlédnout třetí oltář zdobený sochou Panny Marie Lurdské. Zajímavá je pískovcová křtitelnice, jejíž víko je tvořeno skaliskem, ze kterého prýští voda. Na jeho okraji stojí Ježíš, křtěný sv. Janem a nad nimi se vznáší holubice. Velmi cennou památkou je v předsíni u vchodu zděný obraz korunování blahoslavené Panny Marie, který je tesaný z jednoho kusu kamene. Kostel je obklopen malým hřbitovem, kde kromě jiných odpočívají i místní faráři.
Kromě bohoslužeb se konají v kostele také koncerty, které jsou díky zdejší vynikající akustice opravdovým zážitkem.
Hledáte další zajímavosti, kam a na výlet?
Vydejte se na Křivoklátsko, na hrad Křivoklát, jeden z nejzajímavější hradů v blízkosti Prahy. Romantická krajina, ideální místo pro turistiku v okolí.